Tolary české
LÍC DVOUTOLARU STEPÁNA ŠLIKA (+1526) A JEHO BRATRI Z R. 1520
Hrubá, t. j. velká mince, zaražená v Cechách krátce před r. 1520 hrabaty Sliky v jejich soukromé mincovně v Jáchymově po vzoru tyrolských a saských „guldenů“, dala novému druhu velkých stříbrných peněz jméno. Z „Joachimsthalergulden“ vznikl německý název „Thaler“ a český „tolar“, který se udržel v rozličných zemích a v rozličné formě až podnes. Svou větší plochou - až 44 mm — dal však tolar i nové možnosti výtvarnému projevu na českých mincích. Právní povaha mince si ovšem už od doby grošové žádala vlastně jen nové ztvárnění representativních obrazů, znaku vydavatele mince a jeho podoby, nebo znaku státu a země. Ale v tomto omezení se umělecký projev pohyboval zcela volně.
Novinkou na českých tolarech jsou také značky mincmistra nebo vardajna, druhého úředníka mincovny, odpovědných za ražbu a jakost mincí. Od r. 1511 se objevují na českých mincích i letopočty.
Slikovský dvoutolar z r. 15 20 z mincovny v Jáchymově, první český dvoutolar vůbec, má na líci v hladkém, místy přerušovaném a perličkovém, nahoře korunkou lva přerušeném kruhu obraz mohutného českého lva, vyznačujícího se již v časně renesančním podání bohatou kresbou, hlavně hřívy a ocasu, usilující o největší plnost vnitřního pole mince. Křížek v prvé smyčce dvojího ocasu, stejný jako rozdělovači znaménko v opisu, je značkou některého z prvých rudohorských medailérů v Jáchymově, kde právě v té době vznikala i charakteristická náboženská medaile, jejíž rytci byli většinou i tvůrci tolarových razidel.
Opis + LVOOVICVS + PRIMVS + OEI + GRACIA - REX + BOEM +1520
Vnější kruh je dvojitý, hladký a z útlého vavřínového věnce.
LÍC TOLARU FERDINANDA I. (1526-1564) Z MINCOVNY JÁCHYMOVSKÉ
Krátce po nastoupení v Cechách prosadil Ferdinand L, aby šlikovská mincovna v Jáchymově vydávala mince, tolary a groše, jen královského rázu, t. j. s obrazem krále, s jeho znakem i plným titulem. Titul habsburských vladařů je velmi složitý a vtěsnává se do opisů na mincích jen pomocí zkratek. Renesance, jejíž široký proud zachvátil tehdy už i střední Evropu a vynutil si vytvoření velkého peněžního nominálu, vtiskla pak svůj ráz i mincovním obrazům. Rada prvých t. zv. vládních tolarů jáchymovských je toho bohatou ukázkou. Jejich prostá elegance je výsledkem působení vlivů velikých mistrů italské a německé renesanční medaile. Příbuznost vzniku a výroby medaile a mince dospívá v počátcích tolarové měny u nás svého vrcholu. J
Na líci tolaru Ferdinanda I. bez letopočtu (z let 1527-1528), díle mincmistra a rytce Utze Gebharta, je v dvojitém - provazcovitém, nahoře přerušeném, a perličkovém - vnitřním kruhu poloviční postava krále vlevo. Má mladistvou tvář a je oděn v renesanční rytířské brnění s hlavními atributy své moci: korunou na hlavě a žezlem v pravé ruce. V levé ruce drží jílec meče a na prsou má řád zlatého rouna. Portrét králův, který působí svou klidnou majestátností, je příbuzný mincovním obrazům v Hallu (Inntal) a ovlivněn ranými medailérskými díly německé renesance.
Opis : mincmistrovské znamení FERDIN AN v D v G v BOEM v HUNG v DAL v CRO v REX v INF
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB TÉHOŽ TOLARU FERDINANDA I.
V dvojitém vnitřním kruhu, provazcovitém a ze sekaných perliček, pod korunou čtvrcený, po stranách dovnitř obloukovitě prohnutý štít se znaky česko-uherskými, uprostřed štítek s rakousko-burgundským znakem. Prostá jednoduchost linií působí klidnou vznešeností, k níž přispívá i jasný, přehledný tvar renesančního písma.
I tolarová razidla byla až do zavedení mincovních válců puncována. Také jejich puncy tvořily vždy větší části obrazu : celou hlavu, paži nebo ruku, křídlo nebo ocas orla. Chybným vražením některého puncu do matrice byl obraz mnohdy ošklivě zdeformován.
Opis: mincmistrovské znamení HISP v ARCH ID v AVSTv DVX v BVRG v SLE v MARCH v MO
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
LÍC KLADSKÉHO TOLARU JANA Z PERNŠTEJNA (+1548) Z R. 1540
Výnosný příklad šlikovské ražby v Jáchymově se snažili napodobit i jiní mocní feudálové, jimž samostatné mincování bylo znakem při-náležitosti k nejvybranější rodové skupině šlechty. Jan z Pernštejna, v letech 1537-1547 pán na Kladsku, razil tam vzácné dukáty, tolary a jejich díly, na jejichž líci neznámý vratislavský řezač želez podle neznámého návrhu vkusně umístil do vnitřního perličkového kruhu mezi bohatou výzdobu stylisovaných lupenitých motivů dva spojené štíty se znaky. Vpravo je pernštejnská zubří hlava ve velmi působivém plastickém podání, vlevo dva kladské pruhy. Celek patří k nejúčinnějším mincovním obrazům tolarové doby.
Opis IOHAN x- BÁRO * A * BERNSTEIN * IN ♦ HELF Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB TÉHOŽ KLADSKÉHO TOLARU JANA Z PERNŠTEJNA
V perličkovém vnitřním kruhu znak českého království, k němuž tehdy hrabství kladské patřilo, dvouocasýlev, kráčející vpravo. I tato renesančně bohatá, hybná kresba, originálně řešená v podrobnostech hlavy, těla a zvláště ocasu lva, je prací jménem nám neznámého vratislavského rytce. V třásních hřívy je ukryt dosud nepovšimnutý nápis v gotické majuskule: GLAC, umístěný obráceně.
Opis MONE * NO * COMITATVS * GLACENS * 1540 Vnější kruh je z perliček.
LÍC RYCHLEBSKÉHO TOLARU VILÉMA Z ROŽMBERKA (+1592) Z R. 1587
Jinou feudální rodinou, usilující o všechny atributy nejvyšší moci a vladařské samostatnosti, byli Rožmberkové, kteří v dolech ve slezských Rychlebech získali přechodně materiálový podklad pro vlastní ražbu. Tam byla ražena nejen velká řada dukátů Viléma z Rožmberka, nýbrž i jeho velmi vzácné stříbrné mince, tolary dvojího typu. Razidla pro oba typy těchto tolarů ryl vratislavský řezač želez Mathes Kauerhase.
Na líci prvého z nich je ve vnitřním kruhu z drobných perliček vykrajovaný štít s rožmberským znakem, obtočený řetězem řádu zlatého rouna, jehož odznak, zlaté rouno, přerušuje dole opis. Nad štítem je korunovaná helmice s bohatými lupenitými fafrnochy a pětilistou růží v klenotu, která nahoře dělí opis.
Opis WILHELM J REGIRj D HAVS ROSENB 87
Vnější kruh je z perliček.
RUB RYCHLEBSKÉHO TOLARU VILÉMA Z ROŽMBERKA
V dvojitém, hladkém a perličkovém, nahoře přerušeném kruhu kráčí doprava sv. Kryštof. Je oblečen v krátký kabátec a má bohatě vlající plášť. Je bos. U pasu má poutničkou mošnu, v pravé ruce poutničkou hůl (vytržený strom), na levém rameni Ježíška, držícího jablko, symboli-sující vládu nad světem. Dobře komponovaný obraz působí zejména bohatstvím rozvinuté formy v hoření polovině a jejím kontrastem proti hladkým plochám ve spodní polovině pole. Je dílem vratislavského řezače želez Mathese Kauerhase.
Opis MONETA $ NOVA J ARGEN REICHSTEIN 87
Vnější kruh je perličkový.
RUB TOLARU RUDOLFA II. Z R. 1585 Z MINCOVNY PRAŽSKU
Tolar Rudolfa II. pražského mincmistra Lazara Erckra z r. 1585 má X na rubu obraz letícího říšského dvouhlavého korunovaného orla ve vnitřním hladkém a perličkovém kruhu. Na prsou orla je říšské jablko s rakouským štítkem, u pravého spáru meč, u levého žezlo. Obraz, který byl navržen významným medailérem Antoniem Abondiem (f 1591), silně utrpěl řemeslným přepisem do razidel běžných mincí. Přece však tu jde o zajímavý pokus vybočit z přísných předpisů a císařský znak se všemi podrobnostmi vyjádřit bez heraldické ztrnulosti. Návrh Abondiův se, bohužel, nezachoval. Kolek razidla ryl pražský řezač želez Michal Stolz. Obraz letícího orla byl, ve spojení s celou postavou panovníkovou na líci, charakteristickou značkou výrobku pražské mincovny z materiálu, dodávaného jedním z největších šejdířů Rudolfovy doby, Bartolomějem Albrechtem z Norimberka.
Opis • ARCHIDVX • AVSTRI mincm. znamení DVX • BV • MA • M • 1585.
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB TOLARU (BEZ LETOPOČTU) FRANTIŠKA Z DIETRICHSTEINA (+1636) JAKO BISKUPA OLOMOUCKÉHO
Snaha několika nejmocnějších šlechticů o získání privilegia vlastní ražby donucovala panovníky ve chvílích dynastických křísí, aby udělením mincovního práva platili rozličné služby. Tak si František z Dietrichsteina vymohl r. 1608 na Rudolfu IL, využívaje jeho rozporů s bratrem Matyášem, potvrzení starého mincovního práva olomouckých biskupů a zahájil ražbu patrně hned ve své mincovně v Kroměříži. Jeho významné postavení místodržícího v osudných dobách habsburského vítězství nad českým povstáním mu poskytovalo nejlepší podmínky. Mezi řadou úhledných tolarů s kardinálovým portrétem od neznámého umělce na líci upoutává rubní obraz postavy sv. Václava, pozdně renesančního pohybu, s velikou pozorností k detailům ve výzdobě rytířské zbroje, pláště, vévodského klobouku, praporce i štítu s orlicí. Rytec nezapomněl ani na svatozář, která, zdá se, na původním návrhu nebyla znázorněna. Světec má však tvář starce. Obraz uzavírá vnitřní, nahoře i dole otevřený pro-vazcovitý kruh, v
Opis S . WENCES • ECCLyfi. | OLOMVCEN • PAT •
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
stříbro. 40 mm 28,91 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LIC TOLARU MORAVSKÝCH STAVŮ Z R. 1620 Z MINCOVNY OLOMOUCKÉ
Ve vnitřním, provazcovitém a hladkém, nahoře přerušeném kruhu šachovaná moravská orlice, vkusně rozložená v ploše mincovního pole. Tato nejkrásnější a velmi vzácná moravská mince byla ražena mincmistrem Kryštofem Cantorem ve stavovské mincovně v Olomouci. J
Tvůrce jejích obrazů, bohužel, dosud neznáme.
Opis * MONETA * NOVA * MARCHIO * MORAVIZE
Vnější kruh je dvojitý, hladký a složený z hustě seřazených květinových kalíšků.
stříbro. 42 mm 28,89 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB TOLARU MORAVSKÝCH STAVŮ Z R. 1620 Z MINCOVNY OLOMOUCKÉ
Vdvojitém, provazcovitém a hladkém vnitřním kruhu, nahoře i dole V přerušeném, obraz, který dojímá svou hlubokou symbolikou, i když je průměrného provedení: jehlan, na jehož podstavci je nápis VNÍIO (= Jednota), obtočený třikrát vinnou révou s listy a zakončený nahoře v opisu malou koulí. Po obou jeho stranách v poli jsou písmena C-C, značka mincmistra Kryštofa Cantora.
Opis, vztahující se k jednotě, tvoří myšlenkový celek s obrazem, jehož význam by bez slovního opisového vysvětlení nebyl jasný *TE* STAŇTE * |*|*| VIREBO * 1620 [pokud ty stojíš, budu silná].
Vnější kruh je z květinových kalichů.
LIC TOLARU FERDINANDA III. (1637-1657) Z R. 1641 Z MINCOVNY JÁCHYMOVSKÉ
Obraz líce tolaru Ferdinanda III. (vyobrazený exemplář je z mincovny jáchymovské za mincmistra Davida Knoblocha) byl vyryt řezačem pražské mincovny medailérem Šalamounem Skultétem podle medaile Alessandra Abondia (viz č. 69). Přepis ušlechtilé předlohy byl ovšem zjednodušen a zploštěn; v řadě linií i zhrubl. Některými detaily byl však doplněn (na příklad ve výzdobě na prsou nebo ve tvaru krajky). I když nedosahuje výše své předlohy, patří tento obraz přece k nejpůsobivějším na českých novodobých mincích.
V provazcovitém vnitřním kruhu, dole široce otevřeném, poprsí prostovlasého Ferdinanda III. vlevo, s dlouhými vlasy, širokým ležatým límcem, bohatě zdobeným krajkou, na prsou na stuze řád zlatého rouna. Poprsí dělí dole opis a sahá až k okraji mince.
Opis začíná vpravo dole FERDIN • III • D • G • R • IMPERATOR * S • A .
Vnější kruh je provazcovitý.
LÍC TOLARU FRANTIŠKA ARNOŠTA ŠLIKA (+1675) Z R. 1660 Z MINCOVNY V PLANÉ
X Tebylo-li v novověku používáno k ražbě, ovšem podle řádu králov-ských, mincovního práva, propůjčeného jednotlivým šlechtickým rodům, tedy po sto letech propadlo. Proto se feudálové snažili bez ohledu na zisk z mincovnictví, pouze z prestižních důvodů, ražbu obnovit. Během třicetileté války došlo tak k obnovení mincovnictví šlikovského na základě zisků z vlastních stříbrných dolů u Plané.
Líc vyobrazeného tolaru hejtmana a správce mincovny v Plané, Jana Pelleta, klade po způsobů doby důraz na právní stránku mince, v níž se snaží dát císaři i Bohu, což jejich jest. V dvojitém vnitřním, provazcovi-tém a hladkém, nahoře i dole otevřeném kruhu je v horní polovině v typickém barokním orámování umístěn figurální výjev, obvyklý na šlikov-ských mincích od obnovy ražby : scéna Ježíška mezi Pannou Marii a sv. Annou. V dolejší polovině je korunovaný, barokně vykrajovaný a rol-verkem nepatrně zdobený čtvrcený štít se šlikovským znakem a malým středním štítkem. Po stranách štítu v obloučku letopočet 1. 6. -. 60.
Opis FRA : ERN : SCHLIK. | COM : A • PASSAN •
Vnější kruh je hladký a perličkovitý.
V hořejší partii je znatelný t. zv. dvojráz, způsobený dvojím úderem razidla.
RUB TOLARU VÉVODY LOTRINSKÉHO KARLA III. (1695-1711), BISKUPA OLOMOUCKÉHO, Z R. 1702 Z MINCOVNY V KROMĚŘÍŽI
I barokní okázalost dovedla vytvořit neobyčejně působivé mincovní obrazy. Rub tolaru olomouckého biskupa Karla Lotrinského, raženého r. 1702 v kroměřížské mincovně razidly zhotovenými rytcem Jiřím Krauthem, nepůsobí, ačkoliv je plný rodových i mocenských symbolů, dojmem přeplněnosti. V dvojitě orámovaném středním oválu je čtvrcený štít se znaky olomouckého biskupství a s rodovým štítkem Karla Lotrinského uprostřed. Je podložen maltézským křížem a zkříženou berlou a mečem. Po stranách jsou dva korunovaní orlové, nad štítem vévodská koruna. Celek je dole ladně doplněn akantovými rozvilinami.
Opis DVX . LOTHAR • ET • BAR • S • R • I • PS • R • C • BO :
C O M « 1702
Vnější kruh je dvojitý, hladký a provazcovitý.
RUB TOLARU JOSEFA I. (1705-1711) Z R . 1711 Z MINCOVNY V KUTNÉ HOŘE
Sjednocení všeho mincovnictví habsburských zemí r. 1659 - až na některé výjimky - vedlo i k úsilí o jednotnější ráz mincí, zvláště týchž nominálů, ražených v rozličných zemích koruny české nebo uherské, nebo v jednotlivých zemích alpských. Původ mince byl označován heraldickou figurou země v prsním štítku dvouhlavého orla. I nyní v nadiktované uniformitě užívaly tedy ještě i hrubé mince habsburských zemí ve svém obraze vedle značky mincmistra také zemského znaku. Drobné mince měly ve svém obraze pouze tento znak. Boj o zachování rozdílu zemských ražeb byl odrazem státoprávního boje.
Jednotný ráz mincí habsburského soustátí byl od počátku 18. stol, určován ve Vídni a výtvarně ovlivňován císařskou ryteckou akademií, která tam byla r. 1715 založena. V jednotlivých mincovnách místní řezači přece však oficiální návrh mírně upravovali.
V provazcovitém, nahoře a dole otevřeném vnitřním kruhu korunovaný dvouhlavý orel s mečem v pravém a s žezlem v levém spáru, na prsou korunovaný oválný štít s českým lvem, ověšený řetězem a odznakem řádu zlatého rouna. Dole v opisu mincmistrovská značka Bernharda Wonsiedlera, mincmistra v Kutné Hoře: nad dvěma vrchy zkřížená hornická kladívka mezi písmeny B-W.
Celý obraz vhodným vkomponováním do kruhu mincovního pole patří k nej krásnějším projevům barokního ryteckého umění.
Opis GERMAN HUNGAR ET BOHEMIE REX 17 11
Vnější kruh je dvojitý, provazcovitý a ze sekaných perliček.
RUB TOLARU OLOMOUCKÉHO BISKUPA VOLFGANGA ZE SCHRATTENBACHU (1711-1738) Z R. 1730 Z MINCOVNY KROMÉRÍZSKÉ
Olomoučtí biskupové rozuměli velmi dobře možnosti zisků z vlastní ražby a dlouho ji úspěšně hájili proti dvorské komoře. Mincovními obrazy se nejednou přihlašovali k zemským patronům. Vedle přísně zobrazovaných osobních i arcibiskupských znaků jsou na jejich tolarech celé figurální scény (na líci vyobrazeného exempláře je to sedící sv. Václav v oblacích mezi anděly), podané se vší barokní šíří a sytostí, ale i s úzkostlivou péčí o heraldické detaily. Rub tolaru Volfganga hraběte Schrattenbacha má v celém poli obraz sedícího sv. Cyrila, otočeného vpravo, v bohaté barokní úpravě šatu, pláště, mitry, berly i oválného Štítu, na okrajích hojně zdobeného. Kolem hlavy je dvojím kruhem zpo-dobněna svatozář, v pravé ruce překladatele Písma je kniha v kování a s označením IHS, levá ruka drží berlu. Ve velké řadě tolarových ražeb Schrattenbachových je tento barokně ušlechtilý obraz vítanou změnou pro oko.
Opis S : CYRILL-PRIM-1 APOST. MORAV- 1730
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB VÝTEZKOVÉHO JÁCHYMOVSKÉHO TOLARU MARIE TEREZIE (1740-1780) Z R. 1758 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ
Pokusy o novou těžbu stříbra v Jáchymově za Marie Terezie daly materiál, z něhož byly raženy v pražské mincovně za mincmistra P.
Erdmanna v letech 1758 a 1759 výtěžkové tolary. Jejich rub - dílo řezače želez Františka Altomonte — má přibližně tvž obraz dvouhlavého habsburského orla, jaký se stal v rozličných stylových obměnách stálou náplní rubu tolarových mincí habsburského soustátí. Jen prsní korunovaný štít je svisle půlen. V pravém poli je postava sv. Jáchyma jako symbol dolu téhož světce, v levém je znak českého království. Dole v perech ocasu jsou zkřížená hornická kladívka. Drobný ležatý svatoondřejský křížek na konci opisu je značka t. zv. křížového tolaru dvacetizlatkové měny, zavedené reformou r. 1750 a nazvané podle konvence s Bavorskem r. 1753 měnou konvenční.
Opis S • JOACHIMS • THALER AUSBEUTE -1758 x
Vnější kruh je z perliček.
Informace z knihy "Krása české mincí" Emanuela Nohejlová-Prátová