Staré české mince

RUB MALÉHO GROŠE RUDOLFA II. (1576-1612) Z R. 1578 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ

Jediný druh mince za celých tisíc let české ražby, který má ve své legende český nápis, je malý groš, ražený od let 1576/78, kdy byl zaveden jako polovina bílého groše, tříkrejcaru. Malý groš má na rubu korunovanou iniciálku králova jména mezi rozličnými ozdobami a pod ní třířádkový nápis. Některé kusy jsou velikými vzácnostmi, jako právě vyobrazený exemplář z doby Rudolfa II., ražený r. 1578 v Praze za mincmistra Tobiáše Gebharta kolky, rytými řezačem želez Michalem Stolzem. Má korunované R mezi paprsky a třířádkový nápis

. MALEY • • GROSS | . 15 78 ►

Celé pole je orámováno hladkým a zoubkovaným kruhem.

TAK ZVANÝ PENÍZ JIŘÍHO Z PODĚBRAD (1458-1471)

Obraz českého lva se udržel na větším druhu drobné české mince, t. zv. penězích, od r. 1383, kdy byly zaraženy, téměř sto let. Za tu dobu doznal několikeré změny ve svém plastickém podání. Vždycky však byla to mince jednostranná, určená pro nejběžnější směnu největšího počtu lidí. Nej úhlednější podoby došla v době vlády Jiřího z Poděbrad, patrně jeho velkou mincovní reformou z r. 1469. V perličkovém kruhu je tu vkusně na celé plošce drobounké mince rozložen pronikavě stylisovaný český lev doprava kráčející.

stříbro. 14x15 mm 0,34 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.

LÍC DVACETICTYRKRE JCARU CESKÝCH STAVÜ Z R. 1619 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ

Odboj stavů českých zemí proti Habsburkům se projevil i v mincov-nictví pronikavou změnou, která, kodifikována mincovním řádem z 28. června 1619, zaváděla u nás novou měnu, krejcarovou, zachovávajíc však stále tolar jako oblíbené platidlo vysoké hodnoty. I noví vladaři jednotlivých zemí použili pro své mince representativních obrazů. Čeští stavové vtiskli, dílem rytce razidel v pražské mincovně Jana Konráda Greutera, na líc obraz koruny, na rub českého lva. Na vyobrazeném líci pražského dvacetičtyrk rej caru mincmistra Benedikta Hůbmera je nad letopočtem 1619 obraz koruny uzavřen do provazcovitého vnitřního kruhu.

Opis: V oválu mincmistrovské znamení MONETA REGNI BOHEMIAE

Vnější kruh je provazcovitý.

RUB TÉHOŽ DVACETICTYRKREJCARU CESKYCH STAVU Z R. 1619

Český lev v podání Jana Konráda Greutera, rytce pražské mincovny, uzavřený v perličkovém kruhu. Je to úhledný mincovní obraz bez velikých nároku na originalitu. Numismaticky důležitý detail je skutečnost, že lev nemá zuby.

Místo obvyklého královského titulu užili navrhovatelé rázu stavovských mincí symbolického hesla „V Bohu síla“, které bylo oblíbeným heslem evangelických kruhů.

Opis -IN DEO FOR (označení hodnoty) TITVDO

Vnější kruh je provazcovitý.

LÍC GREŠLE MARIE TEREZIE (1740-1780) Z R. 1760 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ

Mincovní a peněžní reformy doby Marie Terezie přinesly několikráte pronikavé změny v celém systému. R. 1760 zavedením kreditních peněz, drobných mincí z mědi, byl vyřešen dlouhodobý nesoulad vysokých výrobních nákladů a malé platební schopnosti drobné mince vůbec. R. 1762 vydáním papírových bankocetlí bylo zakončeno údobí raženého peníze jako jediného směnného prostředku. I rázu měděných drobných mincí byla věnována úmyslně značná pozornost z obav, aby nevzhled-nost nových kovových peněz nepůsobila na široké vrstvy nepříznivě.

Na líci měděné grešle jsou v celém poli korunou a pozdně barokními ozdobami spojeny tři oválné štíty se znaky tří zemí koruny české: Cech, Moravy a Slezska. Celek je úpravnou drobnou plastikou, diktovanou zcela vídeňským, vkusem. J

Vnější kruh je z perliček.

Informace z knihy "Krása české mincí" Emanuela Nohejlová-Prátová