Dukáty (florény) české

LIC DUKÁTU (FLORÉNU) JANA LUCEMBURSKÉHO (1310-1346)

Byl to „král cizinec“ Jan Lucemburský, který do naší měnové a mincovní soustavy zavedl r. 1325, po prvé na sever od Alp, jiný mincovní kov než stříbro, zlato. Tehdy, opět pomocí vlašských peněžníků, počal v Praze razit, zcela podle vzoru severoitalského města Florencie, nejstarší české dukáty. I obrazy přesně okopírovali z ražeb rodného města florénu, označujíce pouze jménem panovníkovým provenienci mince tak, jak to učinilo pak více zemí a států. Na líci umístili v celém poli dokonalý obraz heraldické lilie, před opis byla dána korunka.

Opis lOh’ES | R’BOEM’

Vnější kruh je ze sekaných perliček.

zlato. 21 mm 3,49 g

SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.

 

RUB TÉHOŽ DUKÁTU (FLORÉNU) JANA LUCEMBURSKÉHO

I obraz na rubu dukátu Jana Lucemburského, stejné jako jeho opis, je naprosto převzat z florénú města Florencie. Jen malý český lev vpravo nahoře ukazuje, kde je vlast této mince, nesoucí v celém poli ve strohé podobě obraz florentského patrona, sv. Jana Křtitele. Světec je znázorněn v průčelném pohledu v krátké tunice a kožešinovém plášti. Má dlouhé vlasy a vousy, svatozář z perliček a v levé ruce drží hůl s křížem. Pravá ruka je pozdvižena s žehnajícím gestem.

Vpravo od světcovy hlavy je symbol českého království, heraldický český lev, který má hřívu znázorněnu řadou pěti měsíčních srpků.

Opis • S • IOHA ) NNES . B

 

LÍC DUKÁTU KARLA IV. (1346-1378)

Vperličkovém, dole otevřeném vnitřním kruhu poloviční postava V Karla IV. Mladá tvář s krátkým plnovousem je rámována dlouhým, zvlněným vlasem. Pravá ruka lehce drží žezlo, levá, mírně pozdvižená, drží říšské jablko s křížem. Král je oděn v přiléhavý šat s měkkými záhyby a má plášť s bohatě zdobeným okrajem, sepjatý na prsou velkou sponou. Jde tu o podobu mladého Karla IV. před římskou korunovací, po níž se jeho tvář na pozdějších dukátech mění v starší. Tvůrce této mince není znám.

Opis + KAROLVS g D El g G RACI A Vnější kruh je z perliček

zlato. 21 mm 3,52 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.

 

V perličkovém, dole otevřeném vnitřním kruhu poloviční postava Karla IV. Starší tvářs kníry a plnovousem, rámovaná bohatým vlasem, má známé, ale usměvavější rysy, než jak je zachovávají malířské nebo sochařské současné památky. Koruna na hlavě, přerušující nahoře vnitřní kruh i opis, je už císařská. Můžeme proto dukát datovat do let 135 5-1378. Pravá ruka Karlova drží lehce žezlo, levá říšské jablko. Císař je oděn ve volnější spodní šat a plášť téměř uzavřený, sepjatý velikou sponou.

Opis KAROLVS o D El o GRACIA

Vnější kruh je z perliček.

zlato. 22 mm 3,482 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.

 

 

RUB DUKÁTU MATYÁŠE (1612-1619) z R. 1612 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ

Vprovazcovitém, několikrát přerušovaném kruhu postava sv. Václava v bohaté, pozdně renesanční úpravě. Sv. Václav má vévodskou čepici, je oblečen v rytířskou zbroj a rozhalený plášť, který spadá nazad. Po levém boku má meč, v pravici drží praporec s orlicí, levicí se opírá o štít s tímtéž heraldickým znamením. Je to poslední obraz patrona české země na minci vlastních Cech (Morava a Slezsko se k němu ještě vrátily).

Razidlo dukátu ryl Jan Konrád Greuter, řezač želez pražské mincovny, návrh vytvořil dnes neznámý umělec. Obraz sv. Václava na rubu českých dukátů z let 1611 a 1612 měl veliký politický význam, když jinak byl od dob Maxmiliána II. běžně používán znak heraldicky znázorněného říšského orla. Matyáš, který zápasil o vládu s Rudolfem II., chtěl zřejmě připomenout oprávněnost svých nároků na Cechy i obrazem zemského patrona.

Opis S . VVENCESLAVS PAT.BOHEM

Vnější kruh je provazcovitý.

 

RUB DESETIDUKÄTU FRIDRICHA FALCKÉHO (1620-1621) Z R. 1620 Z MINCOVNY PRAŽSKÉ

Representativní ráz mince trval i za „zimního“ krále Fridricha Falcké-. ho, zvláště když její vnější podoba byla svěřena témuž rytci, J. K-Greuterovi, který podle dvorských pokynů vytvářel už obrazy mincí Rudolfových, Matyášových i stavovských. Proto se setkáváme na líci hrubých mincí Fridrichových, velmi vzácných, s touž postavou krále jako na mincích Rudolfových (a později Ferdinanda II.), jenomže v doprovodu jiných znaků a opisů. Právní stránka mince kladla však váhu na vyobrazení znaků všech zemí toho kterého vladaře. A tak, má-li na líci téhož desetidukátu postava Fridrichova po stranách znak českého království a znak falcký, má vyobrazený rub téže mince v provazcovitém vnitřním kruhu znaky všech pěti zemí koruny české : Cech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Je to naposled před ztrátou obou Lužic r. 1635, kdy znaky všech českých zemí byly spolu spojeny. Mincovní obraz ryl J. K. Greuter s velikou péčí o správný heraldický výraz. Mincmistrovská značka patří Pavlu Škrétovi.

Opis DVX BAV A • MAR • MO-DV« mincmistrovské znamení X • SILE . MAR • LVSA • 1620 .

Vnější kruh je provazcovitý.

stříbro. 40x41 mm 33,625 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.

 

RUB DESETIDUKÁTU ALBRECHTA Z VALDSTEJNA (+1634) Z R. 1627 Z MINCOVNY JIČÍNSKÉ

Zfeudálů, kteří za třicetileté války sáhli smělou rukou po vlastní ražbě mincí, skutečné, směnné funkci mince a možnému zisku z její výroby nejlépe rozuměl Albrecht z Valdštejna. Nikterak také nepodceňoval účinnost obrazů na mincích, které jeho portrét nesly denně z ruky do ruky. Sám kolikrát zasáhl do otázky vnějšího vzhledu svých kovových peněz, při čemž ho zajímala v prvé řadě právní stránka obrazů i opisů, slušná úprava, ale celkem vůbec ne umělecký projev rytcův.

Na vyobrazeném rubu desetidukátu z r. 1627 je v provazcovitém vnitřním kruhu, nahoře otevřeném, pod vévodským kloboukem štít s valdštejnským znakem, zdobený po stranách prostými rolverkovými motivy: korunovaná, vpravo hledící orlice, která má na prsou čtvrcený štítek se čtyřmi, po dvou proti sobě obrácenými lvy. Vkusně upravený obraz je patrně prací vratislavského Hanuše Riegra, módního to rytce kolem r. 1630. Byl ražen v jičínské mincovně za mincmistra Jiřího Reicka, jehož značka je umístěna na líci.

Opis : SACRI • ROMANI • IMPERII • PRINCEPS • 1627

Vnější kruh je nejasný.

 

 

 

Informace z knihy "Krása české mincí" Emanuela Nohejlová-Prátová