Středověké denáry české
LÍC DENÁRU BOLESLAVA I. (929-967) MEČOVÉHO TYPU
Ve vnitřním kruhu ze sekaných perliček je doprava položen krátký meč. Nad ním je znázorněn blíže neurčitelný předmět, který býval považován za kovadlinu. Meč, symbol panovnické moci, je vikingského typu, ale jeho tvar nemá na jiných mincích obdoby. A tak, třebaže lze v tomto motivu spatřovat ohlas nordického vlivu a třebaže obsahově napodobuje t. zv. svatopetrské mince dánských králů z Yorku v Nort-humberlandu, je tento mincovní obraz patrně domácího, českého původu.
Nejstarší české ražby po celé prvé století samostatného mincovnic-tví podléhaly vzorům cizích myšlenkových světů, které poznávaly české vládnoucí kruhy z nejrozličnějších, nejčastěji hospodářských styků. Síře a rozsah tohoto okruhu je jedním z nej významnějších pramenů pro poznání významu a politické i kulturní orientace mladého českého státu..
Jos. Smolík, G. Skalskv a nejnověji P. Radoměrský kladou t. zv.. mečový typ denárů na počátek české ražby vůbec (ještě do prvé poloviny 10. stol.), V. Katz do let 983-987 jako ražbu Boleslava II.
Razidlo této mince vzniklo valnou většinou puncováním. Hlavně písmo opisu je skládáno z jednotlivých dílků, základních punců.
Opis běží proti směru hodinových ručiček + BOLEZLAV.
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB DENÁRU BOLESLAVA II. (967-999) SE JMÉNEM JEHO ZENY ADI VY- ELFGIFY
V celém poli je schematický, ornamentálně řešený lineární obraz V hlavy s rouškou v průčelném pohledu, obtočený písmeny opisu, který zachovává jméno prvé choti Boleslava II., anglosaské Adivy, původně nazývané i Elfgifou. Prostými prostředky, rydlem a puncy je pod vlivem obrazové náplně byzantských mincí, poznané patrně anglosaským prostřednictvím, dosaženo překvapujícího účinu. Anglosaský vliv na české mince 10. století byl dávno již poznán. V poslední době je nově a bohatěji dokládán, čehož svědectvím je právě vyobrazený denár.
Opis A + Dl | AHA
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
LIC DENÁRU KNĚŽNY EMMY, MANŽELKY BOLESLAVA II. (zemřel 1005 NEBO 1006), T. ZV. ANGLOSASKÉHO (ETHELREDSKÉHO) TYPU
Kněžna Emma, patrně druhá manželka Boleslava II., královské krve burgundské nebo anglosaské, dala výraz svému vznešenému původu i ražbou mincí v samostatné mincovně na vlastním hradě Mělníce. Všechny mají v několika variantách tytéž obrazy, napodobujíce mince anglosaského krále Ethelreda IL, s jejichž rázem se Cechové seznámili hlavně na trzích u Baltického moře. T. zv. anglosaský (ethelredský) typ vyskytuje se mezi našimi denáry v 2. polovině 10. století (koncem 80. až 90. let) nejčastěji. Jeho lícní schematický obraz znázorňuje doleva obrácené poprsí knížete, podle vzoru mincí Ethelreda II. Vlevo v poli je křížek. Kníže má plášť, sepjatý na pravém rameni podle prapůvodní antické předlohy, hlava je ozdobena vínkem, vzadu uvázaným. Stejná hlava bývá často i na denárech Boleslava II.
Přijímám s radostí rozluštění dosud nečitelného opisu na předcházejícím denáru Pavlem Radoměrským v článku Kněžna Emma, nemohu však souhlasit s jeho výkladem, že Elfgifa — Adiva je totožná s Emmou. Emma je, podle mého mínění, spíše druhá manželka Boleslava II.
Opis + 3NMA + REGINA
Vnější kruh je hladký.
LÍC DENÁRU SOBĚSLAVA SLAVNÍKOVCE (981-995) ANGLOSASKÉHO TYPU
Vedle Přemyslovců razil v Cechách v 10. stol. Soběslav, nejmocnější představitel druhého kmenového knížecího rodu, Slavníkovců.
Ikonograficky vyniká skupina jeho mincí, několikerého typu, bohatstvím motivů proti obrazové pravidelnosti a střízlivosti denárů přemyslovských, udržovaných beze změn s ohledem na platební funkci mince. Obrazy denárů Soběslava Slavníkovce nemají mnoho obdob v cizích mincích. Tak lícní obraz ruky boží vyčnívající z oblak, charakteristický obraz mincí anglosaského typu, je obohacen krátkým mečem položeným napříč. Symbol moci duchovní se tu pojí se symbolem moci panovnické, patrně nápadem a prací domácího původu.
Opis + ZOBE + ZJVA
STŘÍBRO. 20 mm 1,185 g
SBÍRKA HELLICHOVA MUSEA V PODĚBRADECH.
RUB DENÁRU SOBĚSLAVA SLAVNÍKOVCE
Rubní obraz této mince, až do odkrytí nálezu denárů v Poděbradech .r. 1936 unikátní, představuje v hladkém kruhu ptáka; nabízí se domněnka, není-li tu míněn pelikán, symbol Kristovy oběti a vzkříšení. Pták je skloněn v profilu hluboko vlevo a připraven roztrhat svou hrud, aby vlastní krví mohl nasytit mláďata. Motiv jeho zpracování nemá jinde na mincích obdoby, třebaže obraz ptáka pronikl, patrně z Orientu prostřednictvím byzantským, do Ruska a nordických zemí už v 10. stol.
Proti anglosaskému vlivu na obrazovou náplň slavníkovských denárů posunuje se tu do popředí vliv byzantský.
Nerozluštitelný opis - POS•T.VPFAER obsahuje skupinu písmen VPFAER, velmi charakteristickou pro ražby Soběslavovy.
RUB DENÁRU SOBĚSLAVA SLAVNÍKOVCE ANGLOSASKÉHO TYPU
V hladkém kruhu obraz ptáka vpravo, s hlavou zcela obrácenou zpět doleva. Třebaže předmět obrazu je týž jako na denáru předchozím a třebaže technicky bylo pro oba obrazy použito téhož výrobního způsobu, t. j. rydla pro obrysové čáry a punců pro tečky, jimiž jsou ornamentálně naznačena peříčka po těle obou ptáků, je vlastní motiv od obrazu pelikánova podstatně odlišný. Je tu jednoduchými prostředky zobrazen jiný pták, snad holubice, významný křesťanský symbol.
Nerozluštitelný opis je hrubě puncován.
LÍC DENÁRU SOBĚSLAVA SLAVNÍKOVCE Z MINCOVNY V LIBIC!
V celém poli vousatá hlava zpředu s nízkou korunou, vybíhající uprostřed do vysokého vrcholu podoby trojlistu. Obraz na českých i cizích soudobých mincích jedinečný, je svou fabrikou, t. j. střídavým použitím rydla a hrubých punců příbuzný denárům s ptačími motivy. Vznikl zřejmě pod vlivem ražeb byzantských, projevujícím se, snad prostřednictvím polským, na slavníkovských ražbách daleko intensivněji než na přemyslovských. Obraz tento je pramenem výkladů o politické a kulturní orientaci Slavníkovců i dokladem jejich vědomí vlastního významu a moci. Svou vzácností - jsou známy pouze tři kusy z téhož páru razidel - i právě tímto lícním obrazem se tyto Soběslavovy denáry zařazují na konec řady jeho mincí, těsně před vyvrácení Libice a vyvraždění Slavníkovců r. 995.
Opis ZOBEZLAV
Vnější kruh je perličkovitv.
RUB DENÁRU SOBĚSLAVA SLAVNÍKOVCE
V celém poli kaplice s křížkem na vrcholu střechy. Náznak chrámu patří na přemyslovských denárech pod vlivem bavorských, zejména řezenských ražeb k nejčastějším motivům. Obraz celé kaplice na Soběslavově denáru je zřejmě převzat z německých t. zv. Otto - adelheid-ských feniků, snad prostřednictvím polským (Boleslava Chrabrého).
V opise čteme jméno hlavního slavníkovského hradu a - vedle malínské - hlavní mincovny v Libici: LTV 4- BV2 J
Vnější kruh je pcrličkovitý.
RUB DENÁRU BŘETISLAVA I. (1034-1055)
Krajně schematický, téměř ornamentálně vyjádřený obraz, snad sv. Václava. Po prvé se obraz tohoto světce objevuje na denárech knížete Jaromíra (1004-1012). Zdomácněl pak na českých mincích jako obraz patrona země a její symbol. Naposledy byl vyražen na dukátu z r. 1612. (Viz obr. č. 61). Poprsí je tu pod byzantským vlivem zobrazeno v celém poli, průčelně, se starým gestem modlitby ještě starokřes-ťanského původu. Ruce na rozpjatých pažích narůstají do nadměrné velikosti. Geometricky, trojúhelníkem, je vyjádřena pokrývka hlavy, pěti obloučky její svatozář, zřasení šatu úseky soustředných kruhů, nad nimiž tečka, s úkolem sepětí šatu, označuje i střed celého mincovního obrazu, sevřeného i s opisem do vnějšího kruhu ze sekaných perliček. První veliký reformátor české mince, Břetislav I., nevěnoval zřejmě její obrazové náplni zvláštní pozornost. Stabilita její platební schopnosti se opět projevuje uniformitou mincovních obrazů.
Puncovaný opis je přímo součástí obrazu a vyplňuje jeho prázdné plochy V V ENCEZNVS
stříbro. 20 mm 1,01 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
FIALA, ČESKÉ DENÁRY, TAB. VIT, Č. 22.
RUB DENÁRU VRATISLAVA II. (I., 1061-1092)
V hladkém vnitřním kruhu hlava Krista zpředu, s vlasy uprostřed rozčísnutými. Veliká technická proměna, ohlašující se sice už v 10. stol., hlavně na slavníkovských mincích, postupně přinesla v druhé polovině 11. stol, zdokonalení ve výrobě razidel. Souběžně s tím byl figurální i živočišný motiv zbaven dřívější schematické ztrnulosti. Celé části obrazů, později i celé obrazy, jsou najednou ryty na puncy a ne již mosaikově skládány, a jednotlivé vypuncované části obrazů jsou pak rytecky spojovány. Proti obrazu na líci, ještě geometricky řešenému s podobou hlavy knížete s mitrou tvaru trojúhelníka, je obraz na rubu již složen z větších punčových celků, které posunutím mění výraz Kristovy tváře.
Opis běží proti směru hodinových ručiček a nemá křížku jako označení počátku WENCEZJIS
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
Nastřižení denáru je patrně značka určité jakosti.
stříbro. 15x16 mm 0,65 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU BORIVOJE II. (1100-1007; 1109-1110; 1109-1120) Z DOBY JEHO PRVÉ VLÁDY
V hladkém vnitřním kruhu kníže ve zbroji na koni cválajícím doleva.
Na hlavě má špičatou přilbu, snad na drátěné kukle, v pravé ruce hůl, opřenou o koleno. Na noze, spočívající ve třmenu, je jasně znát ostruhu, stejně jako části šatu a odění i části koňského postroje. Tento smysl pro realistické detaily je příznačnou vlastností oněch velkých umělců, řezačů želez, kteří pro plošku zhruba 16 mm včetně opisového pruhu nebo asi 12 mm bez opisového pruhu dovedli ze skutečnosti výtvarně přepsat i tyto podrobnosti, aniž porušili úměrnost celého obrazu. Mince je velmi vzácná.
Puncovaný opis však nesouhlasí s obrazem, stejně jako na některých jiných denárech, kdy oba obrazy (lícní a rubní) jsou vyměněny. Patrně puncoval nebo opisy na razidlo ryl jiný řezač než obrazy. Je z něho čitelná jen část + WENCEZ--VS
Ze zoubkovaného okrajku mince je zachováno jen několik zubů.
stříbro. 17 mm 0,825 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU BOŘIVOJE II. Z DOBY JEHO PRVÉ VLÁDY
V perličkovém vnitřním kruhu sedící kníže. Je oděn v řasnaté roucho a plášť, sepjatý na pravém rameni. Hlava je prostovlasá, kudrnatých vlasů. V pravé ruce drží kopí s dlouhou žerdí, levou opírá o štít s velikou puklou. Nohy spočívají na podnoži.
Obraz je motivem i komposicí velmi příbuzný s obrazem sv. Václava na rubu pečetě krále Vladislava I. z r. 1169, třebaže mezi vznikem obou leží asi půl století.
Opis běží proti směru hodinových ručiček + BORIVVOI Okraj mince je zoubkovaný.
RUB DENÁRU BOŘIVOJE II
V perličkovém vnitřním kruhu obraz postavy, sedící na bohatě členěném trůnu s opěradlem. Postava je obrácena doleva, v levici drží nezřetelný, snad kruhovitý předmět, pravici pozvedá s vykládajícím gestem zdviženého prstu. Celá postava ve své proporcionalitě, její pohyb, detaily obličeje, účesu, hladkého vrchního a řasnatého spodního šatu, nohou a trůnu jsou neobyčejně realisticky zachyceny.
Opis + WENCEZLVAS
Okraj je zoubkován.
LÍC DENÁRU BOŘIVOJE II. Z DOBY JEHO DRUHÝ VLÁDY (1118-1120)
Smysl pro realitu detailů nezmenšoval schopnost mistrů-řezačů želez pro celkové rozvržení a umístění mincovního obrazu, pro vzájemné vztahy částí k celku a naopak, pro celé postavy, ať lidské nebo zvířecí, pro jejich pohyb a jeho výtvarné vyjádření. Na líci tohoto denáru Bořivoje II. svírá perličkový kruh scénu vyjížďky lovce na lov se sokolem, sedícím na pravé ruce jezdcové. Je tu po prvé použito motivu, který se pak často vyskytoval na mincích rozličných zemí, 'lento motiv je původem nepochybně světský. Bývá často užíván jako symbol měsíce května v kalendářových obrázcích malovaných nebo plastických. I náboženská symbolika přiřkla mu znázornění několikeré myšlenky. Ať již vyjadřuje obraz kterýkoliv symbol, můžeme jen obdivovat, kolik života je zachyceno v pohybu koně a kolik bystrého postřehu je obsaženo v znázornění jezdce.
I v opisu, jako už na třech předcházejících obrazech, jsou celá písmena vyryta na jednotlivé puncy a tak puncována, ne už tedy skládána z obdélníčků, trojúhelníčků a teček jako dříve.
Opis + DV-.BORIVOI
Vnější okraj je zoubkován.
LIC DENÁRU BOŘIVOJE II. Z DOBY JEHO DRUHÉ VLÁDY
V perličkovém vnitřním kruhu v čtyřlistém rámci průčelné poprsí knížete s hladkými tvářemi, lemovanými po stranách vlasy, na hlavě vévodská čepice. Sat sepjatý k pravé straně prozrazuje antický vzor. Po stranách poprsí náznaky atributů knížecí moci: vpravo praporec, vlevo žezlo.
Opis + DVX.BORIVOI
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB DENÁRU BOŘIVOJE II
V perličkovém vnitřním kruhu je uzavřena velmi dobře propracovaná a do malé plochy vkomponovaná scéna, kterou je z bohaté studnice románských náboženských představ vybrán a do tvaru mincovního reliefu přenesen obraz anděla pozvedajícího děcko, to je odevzdávajícího lidskou duši do lůna Abrahamova. Kolik životnosti jev pokleku anděla, kolik oddanosti a prostoty! Snad je to ozvěna některé Viktorie nebo jiné bohyně antických mincí, jak ji zachycujeme ještě na některých jiných denárech z doby jejich uměleckého rozkvětu.
Z opisu je čitelno + • S • V V • ENCEZ--V-
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
RUB DENÁRU KNÍŽETE SVATOPLUKA (1107-1109)
Obrazová náplň českých denárů je velmi bohatá; rozmanitost motivů přináší nejen representační obrazy panovníků a zemského patrona, nýbrž i celé výjevy obřadní, bojové a lovecké. Mnoho z nich pramení ze symboliky a thematiky náboženské, v některých můžeme spatřovat ohlasy skutečných událostí a života. Mnohé z těchto scén neumíme přesně vysvětlit. Tak rub vyobrazeného denáru Svatoplukova uzavírá v perličkovém kruhu tři postavy. Největší sedí a drží v levici kříž na dlouhé žerdi. Pravici vztahuje k druhé postavě, která v levé polovině pole podává sedícímu muži Širokou číši. U kříže stojí třetí, nejmenší postava, zřejmě asistenční. Je obtížno v tomto shluku tří nestejně velikých postav nalézti nějaký prvek náboženské symboliky, ale nelze se ubránit myšlence, zda ve scéně nemůžeme vidět nějakou připomínku říšského úřadu nej vyššího číšníka, který zastávali Přemyslovci, o němž je však prvá písemná zpráva zachována až z r. 1114.
Opis + VVENCEZLAVS
Vnější okraj je hrubě zoubkován.
stříbro. 16,5 mm 0,74 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LIC DENÁRU VLADISLAVA I. (1109, 1110-1118, 1120-1125)
Monumentálně pojatý obraz sedícího knížete, uzavřený v perličkovém kruhu, patří, stejně jako rub téhož denáru, k nejkrásnějším mincím vůbec. V pravé ruce meč, levou opřenu o štít, na hlavě vévodskou čepici, sedí tu český kníže pln klidné důstojnosti, zdůrazněné šatem i posunem nohy a doplněné kresbou knížecího trůnu.
I denáry Vladislava I. řadíme pro snazší kontrolu citací podle čísel Fialových, třebaže uznáváme opravy P. Radoměrského, Peníze Kosmova věku, NCCsl. XXI, 1952.
Opis + DVX . VVLADI - LAVS
Na kraji jsou stopy malých zoubků.
stříbro. 17 mm 0,795 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU VLADISLAVA I
V perličkovém kruhu postava sv. Václava (na minci vlevo) a Vojtěcha (vpravo) zpředu. V podivuhodné formální čistotě a dokonalosti s neobyčejným pochopením a schopností výtvarně zachytit v drobounkém reliefu celou postavu i detaily postoje, pohybů, šatu i předmětů, projevují se na tomto krásném mincovním obraze ozvěny obrazu byzantských ražeb. Sv. Václav v rytířské zbroji byzantského typu a v plášti drží v pravici kopí, levici opírá o štít. Sv. Vojtěch je oděn albou, bohatě vyšívanou tunikou a kasulí. V pravici drží biskupskou berlu, levicí přidržuje na prsou knihu. Přemyslovský i slavníkovský světec tu svorně přejímají funkci patronů sjednocené země.
Opis + SWENCEL.VS . E • ADAL-ETVS
Okraj je bez ozdob.
LÍC DENÁRU VLADISLAVA I
V perličkovém kruhu poprsí knížete v antikisující zbroji v průčelném pohledu. V pozdvižené pravé ruce drží kníže za hlavou meč, levá ruka i rameno je kryto štítem. Vliv byzantských mincí na tento český mincovní obraz je tak zřejmý, že si maně klademe otázku, nebyly-li vlastní, hlavně zlaté ražby Anastasia L, Justina L, Justiniana L, Constantina Pogonata nebo jejich ostro- či visigotské napodobeniny přímou předlohou onomu umělci, který v prvých desetiletích dvanáctého století byl jejich obrazy inspirován. Přece však i tu tvořil samostatně, nepřejí-maje vzor otrocky a měně na př. kopí v meč, pokrývku hlavy ve vlas. Je ovšem téměř nezodpověditelnou otázkou, kde a jak se mohl tento řezač želez s obrazy byzantských mincí přímo seznámit.
Opis + DVX. WLADISLAVS
Okraj je zoubkovaný.
stříbro. 17 mm 0,665 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
Perličkový kruh uzavírá scénu zápasu se lvem, v románském umění častý a na mincích českých a cizích nejednou opakovaný přepis boje člověka s hříchem a zlem. Reliéfní ztvárnění této myšlenky na kruhové plošce nepatrného průměru je plno života v pohybu zápasícího muže, který drží v levici kruhový štít, pravicí zdvíhá meč. Šat i pochva meče zdůrazňují pohyb. Smysl pro rovnoměrné rozdělení obrazu postavil proti obrazu šelmy ve skoku náznak rostliny.
Opis + DV-VVLADISLAVS
Vnější kruh je z perliček.
stříbro. 17 mm 0,822 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
V kruhu z hrubších perliček prostovlasý lučištník na koni doleva.
Je obrácen v sedle zpět a střílí z luku. Obraz mistrně rozložený do plochy malého kruhu je plný realistických detailů obličeje i celé postavy, hlavně jejích pohybů, onoho bezpečného držení se v sedle, jasně znázorněném. Podrobnosti luku, zvláště zpevnění v rozích a jeho tvar i tvar šipky, jsou stejně věrně podány jako detaily šatu a koňského postroje. Dole pod nohou jezdcovou je tečka.
Punc s obrazem koňské hlavy byl špatně nasazen, takže hlava je odtržena od krku koně.
Z opisu je čitelný pouze počátek -i- DVX
Okraj je hladký.
stříbro. 16 mm 0,915 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU VLADISLAVA I
V kruhu z hrubších perliček nad architektonickým náznakem hradby uprostřed s branou nebeského města, z níž nahoru vyniká kříž na dlouhé žerdi, jsou k sobě lehce obrácena dvě poprsí: vpravo sv. Václava, prostovlasé, v šatě sepjatém na pravém ramení, vlevo sv. Vojtěcha s mitrou staré formy a v kněžském rouše s paliem. Podobné „dvojportréty“ spatřujeme na českých denárech doby jejich uměleckého rozkvětu několikrát. V poli po každé vnější straně obou poprsí písmeno E dovnitř obrácené.
V opisu, z valné části nečitelném, je uvedeno pouze jméno sv. Vác-1 ava.
Okraj je hladký.
RUB DENÁRU SOBĚSLAVA I (1125-1140)
Půvabný obrázek sedícího anděla vyplňuje se vzácnou symetrií pole na rubu denáru, uzavřené perličkovým kruhem. Třebaže jde o znázornění nadzemské bytosti, je každý detail realistický, ať v obličeji, vlasech, v gestu rukou k modlitbě pozdvižených i v celém těle. Plošné rozložení obrazu v kruhu je svou úměrností ukázkou vysokého citu pro dekorativní umění. 'Malý křížek vlevo v poli ušlechtilou pravidelnost jen podtrhuje.
Ze jména sv. Václava v opisu je čitelná jen část --W---OFZLAV--(písmeno O je na místo C, písmeno F místo E).
Z vnějšího hladkého kruhu je zřetelná jen část.
stříbro. 16x17 mm, 0.73 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU SOBĚSLAVA I
X Tejbohatší 2 figurálních scén na českých denárech, uzavřená v perlič-kovém kruhu, zachycující pět postav bojovníků, není, jak bývalo vykládáno, obrazem českého vojska, táhnoucího do boje, nýbrž spíše obrazem bojovníků Kristových (milites Christi, milites pugnantes), tedy opět motivem, čerpaným z náboženské symboliky. I oni mají člověku připomínat boj proti hříchu, zlu a ďáblu. První a čtvrtý zprava jsou prostovlasí, všichni mají týž druh bodné zbraně, prvý zleva i štít.
Ze zkorumpovaného opisu je čitelná jen část ! DSX S VOBE Ozdoba kraje je neznatelná.
stříbro. 18 mm, 0,63 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU VLADISLAVA II (1140-1173)
Výjev uzavřený perličkovým vnitřním kruhem představuje obměnu zápasu člověka se zlem, jež je na mincovním obrazu znázorněno tentokrát útočícím medvědem. V hadu, který se zleva zákusu je do levého ramene bránícího se člověka, musíme vidět ztvárnění pokušení a hříchu. Tento relief vynikajících kvalit, motivovaný náboženskou symbolikou, je prolnut i živým pohybem s pozoruhodnými detaily, jako je rouška na levé ruce zápasícího muže, snad k zachycení ran; i hlavy obou zvířat zaslouží zvláštního povšimnutí.
Opis není vůbec zachován.
Ozdoba kraje mince je nezřetelná.
stříbro. 16,5 mm 0,965 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU VLADISLAVA II
Jiný oblíbený symbol křesťanského zápasu člověka se zlem je obraz Samsona, předobrazu Kristova, trhajícího lva. Motiv tento je často využit v drobné i větší plastice románské. I na tomto denáru, úměrně jeho plastickým předlohám, je zachycen Samson, koleny tisknoucí lva, na jehož hřbet skokem dopadl. V celém držení jeho těla je jasně vyjádřena síla jím vyvinutá a naproti tomu v těle lva utíkajícího doleva hrůza a bolest. Krásně rozložený relief je uzavřen perličkovým vnitřním kruhem.
Z opisu je čitelná jen část -DVXVVLADT----S
Vnější kruh je hladký.
stříbro. 16 mm o,68 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU VLADISLAVA II (I)
V perličkovém vnitřním kruhu je vyrovnaně rozložena jedna z nej-krásnějších jezdeckých scén na českých denárech z doby jejich rozkvětu. Jezdec zabíjí krátkým mečem lva, který se vrhl na zadek koně, t. j. bojuje proti hříchu, ohrožujícímu člověka. Obrázek je plný dramatického napětí, v němž každý pohyb má přesnou funkci a své místo. Celý relief je bohatě komponován a s velkým dekorativním smyslem rozčleněn.
Z opisu je čitelná jen část + DV--------LAVS
Vnější kruh je hladký.
stříbro. 16x17 mm 0,96 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
Iíc t. zv. korunovačního denáru českého krále Vladislava I. ukazuje v reliéfu, poněkud vyšším, korunovanou mužskou postavu, sedící na širokém stolci bez opěradel, držící v levé ruce liliovitéžezlo a pravou podávající korunu nekorunované postavě, která ji přijímá oběma vztaženýma rukama v postoji plném úcty a pokory. Obraz patří k několika málo historickým, to je k těm, jejichž náplň vysvětlujeme určitou historickou událostí. Zde odevzdává Fridrich Barbarosa svému věrnému spojenci, českému knížeti Vladislavovi II., r. 1158 královskou korunu. Překvapuje, že odevzdávaná koruna je bohatší a vyšší než ona na hlavě císařově.
Z opisu je čitelný jen počátek REX----------
Ozdoba kraje je nezřetelná.
STŘÍBRO. 16x17 mm 0,687 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU VLADISLAVA II. (I.)
V perličkovém vnitřním kruhu poprsí muže, mírně doprava otočeného, bez svatozáře, v pravé ruce vrch kopí s praporcem, v levé štít. I tento rubní obraz má vyšší relief, který tak dociluje překvapujícího výrazu hlavy, zejména jejího obličeje, i kresby praporce a špičky kopí.
Opis je téměř nezřetelný.
Vnější kruh je hladký.
RUB DENÁRU VLADISLAVA II. (I.) JAKO KRALE
V perličkovém vnitřním kruhu obraz sedící královny Jitky v průčel-ném pohledu. Zpod koruny kolem hlavy visí rouška, dlouhý, nahoře upnutý a dole řasnatý šat má nastřižené, hluboko spadající rukávy. Obě ruce královniny jsou pozdviženy, v levé drží královna předmět podobný číši s kulovitým víčkem. Tento předmět, dosud těžko vysvětlitelný, objevuje se často v poněkud odchylné kresbě na českých denárech poloviny 12. století i ve vlysu stříbrné čelenky, nalezené r. 1937U Českých Budějovic.
Pozornost, kterou česká knížata věnovala svým ženám v 10. století - Boleslav I. uvedl jméno své ženy Biagoty na rubu jednoho typu denárů; Boleslav II. týmž způsobem, opisem kolem hlavy, zachoval jméno své prvé ženy (viz obr. č. 2) a druhou, Emmu, poctil dovolením vlastní její ražby (viz obr. č. 3) - ožívá tedy znovu u Vladislava II. (L), který dal dokonce na jiném druhu svých denárů vyrazit pouze jméno své i své ženy. Vyobrazený rub Vladislavova denáru ukazuje realisticky podaný obrázek prvé české královny.
Opis a vnější kruh jsou neznatelné.
stříbro. 16x17 mm 0,82 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU VLADISLAVA II. (I.) JAKO KRALE
V perličkovém vnitřním kruhu žehnající anděl, před nímž se pokorně sklání mužská postava. Obraz je krásným příkladem znázornění andělů. Relief je plný pohybu v souměrných gestech a přímo mistrném vkomponování do plochy kruhu. Žehnající a ochranitelský pohyb andělovy ruky je doplněn pohybem kadidelnice na dlouhém závěsu.
Zlomky opisu jsou nečitelné.
Vnější kruh je hladký.
stříbro. 16x17 mm, 0,53 5 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU VLADISLAVA II. (I.) JAKO KRÁLE
Ina rubu tohoto denáru je v perličkovém vnitřním kruhu umístěna andělská scéna: dva proti sobě obrácení andělé dotýkají se koule s křížkem na dlouhé žerdi, kterou oba volnou rukou drží. Smysl této symbolické scény je snad udržování vlády církve nadpřirozenou mocí. Její provedení ukazuje v rozložení celku i v podrobnostech touž mistrnou ruku jako líc denáru. V oblečení se však oba andělé na rubu navzájem liší. Pravý má na sobě mužský šat, levý splývající, tunikový šat ženský.
Z opisu jsou čitelná jen jednotlivá písmena.
Okraj je ozdoben malými zoubky.
RUB DENÁRU VLADISLAVA II. (I.)
Prostovlasý jezdec s praporcem na krátké žerdi na koni vlevo v perličkovém vnitřním kruhu. V poli za zády jezdce písmeno R. Tento relief je ve svém celku důstojným protikladem jezdce zápasícího se lvem. Na velmi dobře zachovaném kusu je pozoruhodná čistota detailů, podaných trochu tvrději než na líbezném obrázku ohyzdného zápasu (obr. č. 29). Písmeno R je vykládáno jako počátek označení „král“ (Rex) a denár je proto zařazován do doby vlády Vladislava II. jako krále.
Opis je nečitelný.
Okraj je nezřetelný.
stříbro. 16x17 mm 0,67 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU KNÍŽETE FRIDRICHA (1173, 1179-1182, 1182-1189)
Vynikající rytecké umění na českých denárech v druhé polovině 12. stol, zaniká. Dosavadní literatura klade však do této doby ještě několik denárů vysoké kvality hodných povšimnutí.
V perličkovém vnitřním kruhu je podle starší předlohy vyryto poprsí sv. Václava, držícího v pravé ruce kříž podobný žezlu, levou ruku pozdviženu, se svatozáří a v plášti sepjatém na pravém rameni. Svatozář je reliéfní, jakoby podložena pod hlavu. Hlava světcova, neobyčejně jemné řezby, má působivý výraz obličeje. Proti přesvědčivosti hlavy je tělo poněkud sražené a pravá ruka neúměrně malá. Svými výtvarnými kvalitami se tento denár hlásí k denárům starším.
Z opisu je čitelno pouze --VVENCEZL--
Vnčjší kruh je nezřetelný.
stříbro. 16 ir .m 0,84 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU KNÍŽETE VÁCLAVA II. (1191- 1192)
Doba velikého ryteckého umění odezněla. Řezačům želez zůstává znalost velikých obrazových možností na mincích, ale schopnost uměleckého výrazu je podstatně zmenšena. Na našem denáru je v perličkovém vnitřním kruhu zobrazen kníže v celé postavě v destičkovém brnění. Na hlavě má přilbu, v pravé ruce kopí s praporcem na dlouhé žerdi, v levé štít. U pravé ruky je neznámý předmět podoby dolů obráceného hrotu šipky, který býval symbolem trojjedinosti, v poli vlevo nahoře písmeno VV. Nohy knížete a část žerdi přesahují kruh do opisového pruhu. Denár svědčí o úpadku přesnosti, jakou se vyznačovaly denáry předchozí doby.
Z opisu jsou čitelná jen některá písmena.
Vnější kruh je nezřetelný.
Celý obraz je na mincovním střížku posunut ze středu.
stříbro. 19 x 20 mm 1,12 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
LÍC DENÁRU PŘEMYSLA I. (1192-1193, 1197-1230)
Obraz tohoto jezdce s vlajícím plástem a praporcem na koni, nepoměrně malém, působí již jako ozvěna oněch krásných jezdeckých obrazů českých denárů prvé poloviny 12. století. Podání pláště je byzantského způsobu. Perličkový vnitřní kruh prozrazuje svými nepravidelně punco-vanými perličkami technickou novinku, pomocný tenký lineárně pod-kreslený kruh, na který byly perličky teprve vybíjeny.
Z opisu jsou čitelná pouze některá písmena.
Vnější kruh je hladký.
stříbro. 18 mm 1,355 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
RUB DENÁRU PŘEMYSLA I.
Poloviční postava bezvousého muže v perličkovém kruhu snad v náznaku architektury. V pravé ruce drží předmět podoby žezla, levou má pozdviženu. Opis naznačuje, že by to mohl být sv. Václav, ač nelze přezírat, že nemá nimbus. Po stranách jsou dva měsíční srpky a nahoře souměrně rozložená trojice osmipaprskových hvězd. V obrazové náplni řemeslně dobře navrženého i rytého denáru se patrně ozývají vlivy novách německých mincí, brakteátů.
opisu jsou čitelná jen některá písmena.
Vnější kruh je hladký.
Mincovní obraz je silně vysunut ze středu dolů.
VELKÝ BRAKTEÁT Z i. POLOVINY 13. STOLETÍ
Časté stahování a obnovování českých mincí v druhé polovině 11. a v celém 12. století dávalo možnost střídání mincovního obrazu na našich denárech a jistě působilo podnětně na rozvoj jejich formální stránky. Skutečná hodnota českých peněz v té době však poklesla, což vedlo k úplnému rozvrácení peněžního hospodářství, které krátké vlády jednotlivých, navzájem se potírajících členů Přemyslova rodu v 2. polovině 12. století nemohly uvést do pořádku. Teprve Přemysl I. (1192-1193, 1197-1230) se dvakrát pokusil o zlepšení mince: zavedením těžších a lepších denárů a kolem r. 1210 zavedením nového druhu peněz vůbec, jednostranných brakteátů, jaké byly raženy v Německu už od 1. poloviny 12. století a v jejichž obrazech dosáhlo rytecké umění svého vrcholu na mincích německých. *
České brakteáty napodobovaly zrnem, velikostí i rázem přesně míšeňský vzor, protože jedním z hlavních jejich úkolu bylo vypudit z Cech do země vnikající míšeňské ražby. Od míšeňských se t. zv. velké české brakteáty liší ve všech variantách základního typu pouze korunou na hlavě panovníka, sedícího průčelně a držícího v obou rukou rozličné symboly panovnické moci. Tak na vyobrazeném kuse v pravé ruce žezlo, ozdobené pod křížem, symbolem křesťanské víry a moci panovnické, i malvm kroužkem, vykládaným jako symbol věčnosti; v levé ruce žezlo složené z dvojí lilie, symbolu mírumilovnosti a božské ochrany.
Jakostí byly brakteáty výborné a technicky přinášely pokrok zrychlením výroby, protože jedním úderem jednoho razidla na měkké podložce mohlo jich být vyraženo několik.
stříbro. 44x42 mm 0,84 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
STŘEDNÍ BRAKTEÁT Z 2. POLOVINY 13. STOLETÍ
Jako snad některé stříbrné doly na Českomoravské vysočině umožnily Přemyslu L, aby kolem r. 1210 zavedl velké brakteáty, poskytla ložiska stříbra, patrně kolem Jihlavy, možnost jeho jmenovci, Přemyslu II., aby kolem r. 1260 decentralisací a novou organisací českého mincovnic-tví zavedl t. zv. střední a malé brakteáty (zhruba asi 17-32 mm, moravské 13-24 mm v průměrů). Setrvačnost ikonografie velkých brakteátů byla na ražbách menších střížku vystřídána pestrou směsí motivů ze světa zvířat, hlavně báječných, geometrickými prvky, částicemi lidského těla a architektur a rozličných heraldických svmbolů, které se v době rvchle se rozvíjejících přísných heraldických pravidel stávají oblíbenými mincovními motivy. Valná většina i menších českých a moravských brakteátů je němá, t. j. nemá žádného opisu a lze je tedy určit jen s obtížemi a pouze přísným rozborem nálezů. Vyobrazený střední brakteát má vzácně opis na žlábkovitě prohloubeném okraji mince. Vlastní mincovní obraz představuje v krajně schematickém podání hlavu panovníka zpředu s korunou, obklopenou třemi věžemi.
Opis + REX•OTACKARVZ
stříbro. 26x27 mm 0,86 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
Mezi rozličnými motivy, znázorňujícími téměř vždy stylisovanou .formou heraldická zvířata nebo rozličné netvory, se na české minci po prvé objevuje v heraldické dokonalosti i obraz českého lva. Je vzpřímený, korunovaný a dvouocasý a je do reliefu středních brakteátů přepsán ryze heraldicky a s velkým dekorativním smyslem. Na okraji mince je kruh ze sekaných perliček.
STŘÍBRO. 24 X 2 5 mm 0,84 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
Mezi dvěma kroužky hlava panovníka s korunou. Nahoře obloučko-. vitý náznak architektury s dvěma věžemi po stranách. Nad obloučkém větší věž s cimbuřím. Relief je jasný, přehledný a dekorativně velmi účinný. •*
stříbro. 26 x 27 mm 0,615 g SBÍRKA NÁRODNÍHO MUSEA.
Informace z knihy "Krása české mincí" Emanuela Nohejlová-Prátová